Mladá fronta DNES     Autorská práva: za víc peněz víc spravedlnosti     21.10.1999
Kultura - Servis - Autor: VLADIMÍR VLASÁK - Strana: 15

Autorská práva: za víc peněz víc spravedlnosti
P r a h a - S připravovaným vstupem do Evropské unie získají autoři hudby nebo textů silnější práva na ochranu svých děl. Po lidech, kteří je veřejně šíří, budou požadovat víc peněz. Hlavně by se však do budoucna v této oblasti měly nastolit přesnější a rovnější podmínky. Nynější právní úprava říká, že každý, kdo veřejně vysílá nebo hraje cizí hudbu, musí žádat její autory o souhlas. To by však bylo v praxi těžko proveditelné, a tak tvůrce od roku 1919 hromadně zastupuje << Ochranný svaz autorský>>  (OSA), jenž vybírá příslušné poplatky za užití děl od rozhlasových či televizních stanic, pořadatelů koncertů, diskoték, ale i hospodských, jimž hraje v restauraci rádio. "V Evropské unii vybírají autorské organizace čtyřikrát i pětkrát víc, než je u nás zvykem," prohlašují zástupci organizace OSA a dodávají, že trend zvyšování autorských poplatků hodlají podporovat. V normálním prostředí by to bylo logické, ale tuzemská scéna v takové situaci není. Peníze potřebují také pořadatelé koncertů, aby vydrželi při současném úpadku návštěvnosti. Už loni se některé poplatky požadované organizací OSA dramaticky zmnohonásobily. Například pořadatel akce v Náměšti na Hané měl platit čtyřikrát více než v předchozím roce, aniž zdražil vstupné - konkrétně 22 031 korun. Podobných případů bylo víc a z opozice vůči způsobu, jakým OSA postupovala, vznikla Asociace pořadatelů akcí (APA). Vadí jí, že OSA je v této zemi monopolní organizací a že vybírá autorské poplatky dle vlastního rozhodnutí. Pořadatelé z APA proto podali stížnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten šalamounsky odpověděl, že OSA sice neporušuje zákon, ale že nějaký orgán, který dohlíží na výši poplatků, by mohl existovat při ministerstvu kultury. Problém by měl řešit návrh nového autorského zákona, který dává rovněž víc prostoru pro vznik dalších organizací, jako je OSA. Ta má zatím v rukách jedinou licenci pro výkon hromadné správy autorských práv v Česku. Pořadatelům rovněž vadí, že inspektoři organizace OSA vyměřují poplatky podle kapacity sálu a ceny vstupenek. "Představte si, že na koncert přijde pár lidí. Pořadatel, který prodělal, platí ještě neúměrně vysokou částku za prázdný sál. Logické by bylo, kdyby si autorské poplatky vypočítali z tržby," říká zástupce pořadatelů Michal Konečný. "I my bychom na to rádi přistoupili, kdyby bylo na pořadatele spolehnutí," namítá ředitel OSA Josef Slanina. V republice prý probíhá mnoho "černých" akcí a kritizovaná metoda se osvědčila jako nejobjektivnější například i v sousedním Německu. "Když jim přijde více lidí, budou mít zase větší zisk," tvrdí zástupci OSA na adresu pořadatelů. "Výpočet v závislosti na kapacitě sálu je praxe ve světě naprosto obvyklá," soudí i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Členům APA je rovněž proti mysli, že OSA jaksi "globálně" vybírá poplatky i za autory, které sama nezastupuje. Takový autor pak obvykle ani netuší, že může peníze vymáhat až tři roky zpětně. "Pokud se to dozví a nemávne nad tím rukou, čeká ho zdlouhavé a často nereálné dokazování toho, že jeho díla byla užita. Když je konečně u cíle, je mu přidělen honorář podle vnitřního přerozdělovacího sazebníku OSA a pak mu OSA ještě strhne 30 procent za to, jak pečlivě jeho peníze opatrovala," tvrdí zástupce organizace APA Michal Konečný. Je nicméně fakt, že podle současných zákonů OSA může vybírat poplatky i od těch autorů, které nezastupuje.