Mladá fronta DNES     Unie tvůrcům otevře větší možnosti i rizika     16.10.1999
Kultura - Autor: VLADIMÍR VLASÁK - Strana: 20

Unie tvůrcům otevře větší možnosti i rizika
P r a h a - Poplatky za autorská práva, které vybírá tuzemská organizace OSA a s nimiž řada pořadatelů i tvůrců není spokojena, se po vstupu do Evropské unie několikanásobně zvýší. "Budou zde tvrdší podmínky. Na druhou stranu tady snad už konečně začne naplno platit autorské právo," prohlašuje vedení organizace, která v tuzemsku působí osmdesát let. Praxe Ochranného svazu autorského je provázena permanentní kritikou zejména ze strany umělců. "Je to do jisté míry logické. Máme nevděčnou roli. Každý autor se domnívá, že by měl dostat víc, zatímco ti, po kterých chceme peníze, si zase myslí, že platí moc," říká bluesový kytarista Luboš Andršt, předseda výboru občanského sdružení OSA. << Ochranný svaz autorský>>  vybírá peníze především za hudbu provozovanou na veřejnosti. Opírá se přitom o autorský zákon, podle něhož každý, kdo chce hrát nikoliv svoji hudbu ostatním lidem, si musí vyžádat souhlas autorů. A tak OSA zastupuje "hromadně" 3700 domácích tvůrců. Ochrannému svazu platí televizní i rozhlasové stanice, pořadatelé festivalů, koncertů, plesů, diskoték, tanečních zábav, a dokonce i majitelé restaurací nebo provozovatelé čekáren, kde zní reprodukovaná hudba (ovšem za operu, operetu a baletní hudbu OSA poplatky nevybírá). Ke kuriozitám patří poplatky požadované prý po trampech, kteří hráli kamarádům u táborového ohně. Loni OSA, která chrání i zahraniční tvůrce, vyplatila autorům 157 milionů korun, to je asi o 22 milionů více než v roce 1997. "Kdybychom vykonávali ochranu práv v podmínkách vyspělých zemí, podle jejich zákonů, právního prostředí a tradic, vybrali bychom doma pro autory a nositele práv třikrát až čtyřikrát více než v současnosti. A to je jediná cesta, jak zajistit podmínky pro rozvoj domácí kultury," míní Luboš Andršt. Soukromá rádia podle "výběrčích" tento trend chápou a platí organizaci OSA dvakrát více než veřejnoprávní Český rozhlas. "Došlo jim, že jinak by je v budoucnu smetla konkurence," říká ředitel OSA Josef Slanina. Naproti tomu však organizátoři koncertů či festivalů, kterých se nemile dotýká propad návštěvnosti, založili vlastní Asociaci pořadatelů akcí. Proti zdražování poplatků se totiž pořadatelé bouří. Zástupci OSA namítají, že na území bývalé Německé demokratické republiky se po připojení k západním zemím zvedly autorské poplatky sedmkrát. Po připojení k Evropské unii budou u nás operovat jiné evropské organizace typu OSA, což vyvolá nevídanou konkurenci. "Budou moci zastupovat i naše tvůrce či naopak my se budeme moci nově ujmout určitých zahraničních autorů," uvádí Slanina. Obecně platí, že v EU mají autoři větší právo samostatně rozhodovat. "Otevřou se jim větší možnosti, ale mohou také více ztratit," říkají zástupci OSA. Ta obhospodařuje pouze takzvaná malá autorská práva. Velká práva se týkají smluv, které si tvůrci sami uzavírají přímo s nakladateli nebo vydavateli svých děl. Když však autor podepíše smlouvu tohoto typu, tedy na "velká práva", bude smlouva platit pro celou Evropu. "A udělá-li tvůrce chybu tím, že uzavře špatnou smlouvu, následky nabudou grandiózních rozměrů a smlouva bude platit ještě sedmdesát let po jeho smrti," varuje ředitel OSA Slanina.